Úloha tohoto „pěšáka“ v nečisté partii je už vlastně známa. Klíčovou otázkou v  pomalu se rozvíjejícím skandálu ovšem je, kdo si špiclování objednal, kdo Hudce úkoloval.

Nejprve známá fakta. MF Dnes minulý týden citovala ze zprávy policejní inspekce, že si varnsdorfský policista Hudec nechal od října 2009 posílat výpisy telefonních hovorů významných lidí, například šéfa ÚS Rychetského, právníka blízkého soc. dem. Miroslava Jansty nebo manažera elektrárenské společnosti ČEZ Daniela Rouse. Pak se začala objevovat jména dalších obětí, mezi nimi třeba prezidentova kancléře Jiřího Weigla a tajemníka Ladislava Jakla.

Hudec získal výpisy na základě lživého tvrzení, že telefonní čísla souvisí s vyšetřováním obchodu s bílým masem na severu Čech. Získané údaje umožňovaly Hudcovi, respektive objednavatelům špinavé akce, zjistit velmi podrobné informace ze života vlivných lidí. Za prvé s kým a jak dlouho si telefonovali, komu posílali a od koho přijímali SMS, i připojení k e-mailu. Za druhé, a to je možná ještě strašidelnější, jejich denní režim. Tedy kudy chodili, jezdili, kde se zastavili i na jak dlouho. To vše s přesností na metry, neboť mobil se nepřetržitě hlásí ke stanicím, které kontakty zprostředkovávají.

K samotnému obsahu hovorů se Hudec jako příslušník cizinecké policie dostat nemohl. K žádosti o odposlechy naštěstí neměl oprávnění.

Vážnost kauzy dokládá, že ministr vnitra Jan Kubice považuje odhalení objednavatele špiclování za absolutní prioritu. Nebude to ale jednoduché. Policista Hudec totiž odmítá prozradit, kdo si u něj špinavý úkol objednal. Možným vysvětlením je, že jde o natolik významnou a velkou „rybu“, či snad dokonce plný rybník „ryb“, že se mu mlčení vyplatí více, než kdyby promluvil.

První vlaštovky: Savoy a Toskánsko

Nyní malá odbočka. Není to totiž poprvé, kdy k takovému zneužití policie došlo. Obětí byl přitom také jeden z prezidentových mužů, který byl špiclován Hudcem i v aktuálním skandálu. Před volbou hlavy státu v roce 2008 se na veřejnost dostalo video ze schůzky hradního kancléře Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem. Před soudem kvůli tomu stanuli bývalý pracovník rozvědky Petr Bakeš a někdejší policista Jiří Dvořák.

Případ je ovšem varováním pro vyšetřování současné kauzy, protože dodnes není oficiálně zjištěno, kdo si tzv. kauzu Savoy objednal. Bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) v minulosti uvedl, že únik videa zorganizovali exšéf rozvědky Karel Randák a někdejší hlava PR a marketingu ČSSD Petr Dimun. Oba to ale opakovaně odmítli.

Randákovo jméno přitom figurovalo i v další aféře – tajném sledování politiků a lobbistů v italském Toskánsku v létě roku 2009, tedy přesně v době, která Hudce enormně zajímala v podobě výpisů z mobilních telefonů. Randák ale popřel, že by zadal či řídil sledování nebo ho dokonce prováděl. Přiznal jen, že věděl, jak se k fotografiím a videím dostat. A pak už stačilo málo – navnadit na něj média. Toskánská aféra pak výrazně ovlivnila politickou situaci v neprospěch ODS.

Zpátky k Hudcově aféře a k tajemnému zadavateli nebo zadavatelům. Policie nyní prověřuje v souvislosti se špehováním bývalého detektiva ÚOOZ Michala Kondla, kterému měl podle Lidových novin Hudec data prodávat. Ale ten určitě konečným zadavatelem nebyl. Na to byl příliš malou rybou.

Chtěli znát pozadí horkého podzimu 2009?

Pokud se zaměříme na možné politické pozadí aféry, pozoruhodná je především časová souslednost událostí a Hudcovy aktivity v případě předsedy ÚS Rychetského. Jako nejpravděpodobnější motiv se nabízí citlivé téma zrušení předčasných voleb na podzim roku 2009.

Ústavní soud 1. září 2009 odložil vykonavatelnost rozhodnutí prezidenta Klause o vyhlášení předčasných voleb. Definitivní verdikt o zrušení zákona o zkrácení volebního období Sněmovny vynesl ÚS 10. září 2009. Soud tak vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka, kterou podal právník Jan Kalvoda, a padl tím termín voleb ve dnech 9. a 10. října.

Obě komory parlamentu po zrušení tohoto termínu voleb, a to 11. září, přijaly ústavní zákon, který umožňuje vyvolání předčasných voleb rozhodnutím tří pětin hlasů poslanců. Experti politických stran přitom začali na této cestě k předčasným volbám pracovat hned 2. září. Volby se měly konat začátkem listopadu.

Paroubkův obrat

To ale zhatila ČSSD. Tehdejší předseda strany Jiří Paroubek 15. září 2009 oznámil, že jeho strana zkrácení volebního období ve Sněmovně nepodpoří. Své stranické kolegy z vedení i politické partnery tím šokoval. Špičky soc. dem. se sjížděly do Prahy na zasedání v době, kdy Paroubek už měl jasno, zatímco politici ČSSD stále ještě počítali s tím, že volby zanedlouho budou.

Náhlý obrat Paroubek zdůvodnil hlavně tím, že by prý hrozilo další zrušení voleb Ústavním soudem. „Rozhodli jsme se eliminovat právní rizika o zpochybnění voleb a nepodpořit rozpuštění Sněmovny,“ oznámil tehdy Paroubek.

V té době byla ČSSD podle průzkumů veřejného mínění volebním favoritem a jasným vítězem voleb. Zmaření listopadového termínu předčasných voleb se velmi rychle promítlo do nesporného rozladění veřejnosti nad nečekanými názorovými přemety předsedy soc. dem.

Hudec požádal o podrobný výpis předsedy ÚS Rychetského 16. října 2009. Žádal zpětně několikaměsíční podrobné výpisy zrovna z doby, kdy soudci rozhodovali o předčasných volbách. Potřeboval si proto někdo prověřit, s kým šéf Ústavního soudu komunikoval a s kým se mohl stýkat? Zní to pravděpodobně.

A dále. Jak uvedla 18. září 2009 MfD, o náhlém kroku v podobě odmítnutí vyvolání předčasných voleb se Paroubek radil s šedou eminencí ČSSD, právníkem Miroslavem Janstou. „Jako právník jsem pana Paroubka upozorňoval, že ÚS může volby zase zrušit a pak že by nastal chaos. Probírali jsme to dvakrát, ale Paroubek měl i fundované analýzy od expertů na ústavní právo,“ řekl tehdy Jansta.

Právě Janstu si policejní důstojník Hudec prověřoval za období od 1. října 2009 do 20. ledna 2010. Podezříval ho někdo z vedení soc. dem., že nehraje čistou hru a chtěl si ho zpětně proklepnout?

Ve hře možná i Pandury?

V politickém příšeří je patrně možné hledat zájem o další výpisy mobilů, které si Hudec vyžádal v březnu 2010. Jde o výpisy z čísla lobbisty blízkého TOP 09 Michala Kuzmiaka a novinářů MFD věnujících se kauze nákupu transportérů Pandur.

V polovině února se totiž začal případ Pandurů dotýkat ČSSD, za jejíž premiérování byl podepsán první kontrakt o jejich nákupu. Jak deník upozornil, 19. února vystoupil tehdejší šéf soc. dem. Paroubek a bez důkazů prohlásil, že za kauzou Pandurů stojí právě Kuzmiak. Ten ale přitom v kauze zaangažován nebyl. Znovu: potřeboval si někdo dodatečně ověřit, zda by bylo možné takové obvinění něčím podepřít?

Podnikatelsko-politického světa se mohou dotýkat i další oběti Hudcova špiclování. Loni v únoru si policista Hudec u soudu zadal lustraci telefonu lidí z vedení bezpečnostní agentury SSI, a v květnu téhož roku projevil zájem o výpisy mobilů předsedy místního sdružení TOP 09 v Praze 11 Stanislava Urbánka a místopředsedy Jana Vašíčka.

I zde bude muset policie zapátrat, kdo asi mohl mít na těchto lidech zájem.